JAK MĚŘIT KREVNÍ TLAK
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla, oddělená lomítkem. První hodnota je systolický tlak, druhá diastolický. Je vyjadřován v torrech (milimetrech rtuťového sloupce).
Klasická metoda měření spočívá v tom, že sám vyšetřující odečítá hodnoty krevního tlaku pomocí fonendoskopu. Tlak v manžetě je třeba zvýšit tak, aby na počátku měření převyšoval tlak v tepně. Manžeta tak představuje uměle vytvořenou překážku krevnímu průtoku. Postupným pomalým snižováním tlaku v manžetě dojde v určitém okamžiku k obnovení průtoku krve za místo obstrukce. Tlak v manžetě však způsobí deformaci tepny, díky níž je proudění pronikající krve turbulentní. Hodnota tlaku, při níž začínají být ve fonendoskopu slyšitelné srdeční ozvy a především šelesty způsobené turbulentním prouděním (Korotkovův fenomén), odpovídá hodnotě systolického krevního tlaku. Ozvy jsou slyšitelné do té doby, dokud tlak v manžetě postačuje k deformaci tepny a tím k udržení turbulentního proudění. Jakmile tlak v manžetě poklesne natolik, že již nestačí tepnu deformovat, obnoví se původní laminární proudění a Korotkovovy fenomény přestanou být slyšitelné. Tento okamžik odpovídá hodnotě diastolického krevního tlaku. Není přitom důležité, zda je používán rtuťový, aneroidní anebo digitální tonometr. Tato metoda měření tlaku se nazývá auskultační (latinsky auscultare = poslouchat). Auskultační metoda je považována za nejpřesnější způsob měření krevního tlaku.[zdroj?] Třebaže zvládnutí auskultační techniky měření není samo o sobě složité, je třeba počítat s možnou chybou ze strany vyšetřujícího.
Jaké mají být hodnoty cukru v krvi?
Ráno vám nejspíše bude ukazovat glukoměr nízké hodnoty, ale hned co posnídáte se hladina glykemie zvedne. Mnoho lidí žije v přesvědčení, že se měřit cukr v krvi může jen na lačno, opak je pravdou. Hodnoty glykemie po jídle poskytují obraz o tom, jestli je léčba diabetu správně nastavena.
I když hladina cukru v krvi po jídle u zdravého člověka po jídle stoupne, neměla by přesáhnout určitou hodnotu a cca po 2 hodinách by se měla vrátit zpět do normálních hodnot. Průběh kolísání cukru v krvi se zobrazuje jako diabetická křivka.
- Tabulka hodnot měření cukru v krvi při měření glukometrem u zdravého člověka:
|
Glykemie v normě |
Zvýšené riziko cukrovky |
Vysoká pravděpodobnost cukrovky |
Hladina cukru nalačno |
do 5,5 mmol/l |
od 5,6 do 7,0 mmol/l |
7,1 mmol/l a více |
Hladina cukru po jídle |
do 7,5 mmol/l |
od 7,6 do 11,0 mmol/l |
11,1 mmol/l a více |
- Tabulka hladiny cukru v krvi při měření glukometrem u diabetika:
|
Výborně léčený diabetes |
Uspokojivě léčený diabetes |
Neuspokojivě léčený diabetes |
Hladina cukru nalačno |
od 4,0 do 6,0 mmol/l |
od 6,1 do 8,0 mmol/l |
8,1 mmol/l a více |
Hladina cukru po jídle |
od 5,0 do 7,5 mmol/l |
od 7,6 do 9,0 mmol/l |
9,1 mmol/l a více |
- Dlouhý cukr tabulka:
|
Normální hodnota |
Vynikající výsledky |
Dobré výsledky |
Špatné výsledky |
Glykovaný hemoglobin |
do 39 mmol/l |
do 47 mmol/l |
53 mmol/l |
nad 53 mmol/l |
Glykovaný hemoglobin, alias dlouhý cukr je pro doktory lepším ukazatelem úspěšné léčby, než aktuální hladina cukru. Ukáže vám skutečný stav vaší cukrovky.
Používané typy auskultačních tonometrů
Rtuťový tonometr
Klasický a dnes již dosluhující typ tonometru má své výhody. Rtuť nemění své vlastnosti během času a vždy podléhá jen fyzikálním zákonům. I když bude nutno ji nahradit kvůli toxicitě, pravděpodobně zůstane "zlatým standardem", vůči němuž se všechny ostatní tonometry budou porovnávat. Všechny rtuťové tonometry, pokud mají správně dělenou stupnici a jsou kalibrovány, se považují za přesné.
V posledních letech se vedou diskuse, zda ve zdravotnictví má stále ještě místo toxická rtuť, kterou jsou klasické tonometry od počátku plněny. Tyto debaty již mají své výsledky: v některých zemích jsou již rtuťové přístroje ze zdravotnictví vyloučeny (např. Švédsko, Dánsko, Belgie) a je nepochybné, že použití rtuti nebude ve zdravotnických zařízeních nadále povoleno ani v České republice. Otázka ovšem zní, čím nejrozšířenější typ profesionálních tonometrů nahradit.
Zatímco rtuť jako kovový prvek podléhá pouze fyzikálním gravitačním zákonům, pak v případě aneroidních nebo elektronických přístrojů jde především o precizní zpracování jemné mechaniky či přesné elektroniky tak, aby byla dosažena shoda s klasickým rtuťovým tonometrem. To vyžaduje vysoké nároky na pokročilost technologie výroby a dlouholeté zkušenosti výrobce.
Aneroidní tonometr
V aneroidním neboli deformačním tonometru je rtuťový sloupec nahrazen krabicovým měřícím systémem, který je uzavřen pružnou membránou (membrána je použita z důvodů nízkého tlaku – 300 mm Hg). Membrána však mění své fyzikální vlastnosti v závislosti na atmosferickém tlaku v místě měření, teplotě okolí, vlhkosti a stupni opotřebení převodového mechanismu převodu přímočarého pohybu na otáčivý. Přístroje jsou velmi citlivé na otřesy a nárazy, které mohou převodový mechanismus poškodit. Aneroidní tonometry tedy vyžadují jemné a opatrné zacházení a častější kontrolu.
Digitální auskultační tonometry bez rtutiPrincip měření s tímto tonometrem je naprosto stejný jako u rtuťových tonometrů, dokonce i výrobce (japonský výrobce A&D, první výrobek nese označení UM 101 a vyrábí se do dnešních dnů, ostatní výrobci pouze kopírují myšlenku A&D – NISSEI, BOSO) zvolil konstrukci identickou s rtuťovým tonometrem (zřejmě z důvodů konzervativního postoje lékařské veřejnosti). Elektronický převodník statického tlaku, přivádí signál v binární formě do barografu (je vytvořen ze sloupce jednotlivých LED diod), což vytváří optický vjem rtuťového sloupce. Rtuť je nahrazena velmi přesným a poměrně spolehlivým elektronickým systémem. Všechny druhy tlakoměrů krve (rtuťové, elektronické i aneroidní) patří v ČR do kategorie stanovených měřidel, s povinnou metrologickou kontrolou (tj. zda měří správně) ve lhůtě 2 roky. Po provedené kontrole jsou na tonometrech vylepeny příslušné státní značky (obdoba STK).
Hybridní digitální tonometry
Hybridní digitální tonometry kombinují auskultační a oscilometrickou metodu měření. Toto označení je sice technicky správné, avšak češtináři používají označení jako dvojsystémové. Jedná se vždy o elektronické tlakoměry krve, které jsou však schopny pracovat jak v režimu auskultačního, tak i oscilometrického měření. Prvním výrobcem tohoto kombinovaného přístroje je japonská firma NISSEI svým výrobkem NISSEI DM 3000 v roce 2006, kdy byl tento přístroj uveden na trh. Přepínání systému měření se provádí pouhým přepnutím centrálního přepínače a následného přiložení stetoskopu.
Digitální metoda měření krevního tlakuPrincip metodyDigitální automatické a poloautomatické tonometry pracují většinou na tzv. oscilometrickém principu (latinsky oscillare = kmitat). Metoda měření spočívá v určení takové hodnoty tlaku, při níž jsou největší tlakové změny v tepně. Tonometr tedy nestanovuje hodnoty systolického a diastolického tlaku, nýbrž hodnotu tzv. středního arteriálního tlaku a obě meze dopočítává programové vybavení přístroje. Právě z toho důvodu, že se při oscilometrické metodě měří střední tlak a systolický i diastolický tlak se odhadují, nebylo dosaženo takové přesnosti srovnatelné s auskultační metodou.[zdroj?] Digitální přístroje se používají především pro měření krevního tlaku v domácích podmínkách a při 24-hodinovém sledování krevního tlaku.
Rozdělení digitálních tlakoměrů
Pažní typy
U pažních typů se manžeta upíná na paži. Při jejich použití lze nejsnáze naplnit požadavek umístění manžety ve výši srdce. Mezi tlakoměry s klinickými testy je nejvíce právě pažních typů tlakoměrů.
Zápěstní typy
Měření krevního tlaku na zápěstí vyžaduje větší disciplínu měřeného člověka. Na jejich použití se váže větší množství chyb, kterých se lze při měření dopustit. Zejména je třeba důsledně dbát na polohu manžety ve výši srdce. Jen velmi malý podíl zápěstních tlakoměrů splňuje požadavek přesnosti na základě klinického testování.
Prstové typy
Existují i digitální tlakoměry s upínáním na prst. Žádný z nich však nebyl úspěšně testován na přesnost. Jejich použití nelze v praxi doporučit.
Zásady správného měření krevního tlaku v domácích podmínkách
- nutno použít výhradně klinicky otestovaný přístroj
- měření se provádí po 5 minutách klidu
- je nutno odstranit všechny prvky, které končetinu stahují, jako např. oděvy nebo šperky
- první měření krevního tlaku se provádí nejdříve na obou končetinách, dále se pokračuje na té, kde byl naměřen vyšší tlak
- manžetu je třeba mít vždy na stejném místě v úrovni srdce, zejména u zápěstních přístrojů
- i ty zápěstní přístroje, které prošly klinickými testy, vyžadují větší pozornost při dodržování podmínek měření, především na polohu ruky, na které je krevní tlak měřen; ta by měla být volně podložena ve výši srdce
- prvních několik měření se považuje za „zkoušku“ a z naměřených hodnot se nevyvozují žádné závěry
- měří se vždy 2x s odstupem 5 minut a hodnotí se jen průměr těchto měření
- pokud jsou náhodně naměřeny výrazně vyšší nebo výrazně nižší hodnotu, měření je třeba opakovat
- zásadní chybou je měření krevního tlaku ve vypjatých situacích, při stresu, po kouření, po vypití černé kávy a alkoholu a po požití léků na hypertenzi
- za těchto podmínek nebyl žádný digitální tlakoměr testován
- v přítomnosti poruch srdečního rytmu nemusí přístroj měřit správné hodnoty
- jednotlivé naměřené hodnoty nic neznamenají, průměr z nich by se měl pohybovat pod 135/85 mm Hg
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Hodnoty krevního tlaku
Charakteristika Systolický tlak Diastolický tlak
Vysoký krevní tlak > 140 mm Hg > 90 mm Hg
Normální krevní tlak 90–119 mm Hg 60–79 mm Hg
Nízký krevní tlak < 90 mm Hg < 60 mm Hg
Nicméně je třeba dodat, že na velikost krevního tlaku působí mnoho vlivů: věk, aktuální mentální a fyzické rozpoložení, okolní teplota a jiné. Například u starších lidí je vysoký systolický a nízký diastolický tlak normální z důvodu opotřebení a menší pružnosti krevního řečiště. Obecně je nebezpečnější vysoký spodní tlak, protože se jedná o nejnižší tlak v krevním řečišti, tedy tlak, který jej namáhá neustále.