Inkontinence moči u mužů po operacích prostaty

Operace prostaty patří mezi nejčastější urologické zákroky, zejména u mužů ve vyšším věku. Jednou z možných pooperačních komplikací může být dočasný nebo dlouhodobý únik moči. Přestože je inkontinence po operaci prostaty citlivým tématem, ve většině případů existují účinná řešení, která pomáhají stav stabilizovat a vrátit pacientovi jistotu.

Na našem E-shopu máme řešení!

Nejčastější typy operací prostaty

Operace při nezhoubném zvětšení prostaty

• Transuretrální resekce prostaty (TURP)
  Jedná se o méně invazivní endoskopický výkon, při kterém se část prostaty obklopující močovou trubici postupně odstraňuje po malých částech. Vhodná je při menším až středním zvětšení prostaty.
• Transvezikální prostatektomie (TVPE)
  Klasická otevřená operace prováděná řezem v podbřišku. Chirurg otevře močový měchýř a odstraní větší část prostaty. Používá se u výrazně zvětšené prostaty.
• Laserové operace prostaty
• Fotoselektivní vaporizace prostaty (PVP)
  Moderní endoskopická metoda, při které je přebytečná tkáň prostaty odpařována laserem. Oproti klasickému vyřezávání je šetrnější a často s kratší dobou rekonvalescence.
• Holmiová laserová enukleace prostaty (HoLEP)
  Používá se u většího zvětšení prostaty. Prostata je endoskopicky uvolněna do močového měchýře, kde je následně rozdrcena a odstraněna.
• Operace při zhoubném nádoru prostaty
• Radikální prostatektomie
  Rozsáhlejší výkon používaný při léčbě rakoviny prostaty. Dochází k úplnému odstranění prostaty.

Zákrok může být proveden:

• laparoskopicky nebo roboticky
• otevřeným přístupem z podbřišku
• z oblasti hráze (perinea)

Únik moči po operaci prostaty

• Po operacích nezhoubného zvětšení prostaty se může krátce po zákroku objevit mírná inkontinence, která obvykle trvá několik dní až týdnů a postupně odezní.

Dlouhodobý únik moči je u mužů, kteří před operací netrpěli inkontinencí, spíše méně častý. V přechodném období jsou velmi vhodné inkontinenční vložky pro muže, které jsou anatomicky tvarované a zajišťují diskrétní ochranu při běžných denních aktivitách.

Typy močové inkontinence po operaci prostaty

Stresová inkontinence

• Vzniká v důsledku odstranění části nebo celé prostaty, která je součástí svěračového mechanismu močové trubice. Pokud ostatní části svěrače nedokážou plně převzít jeho funkci, dochází k úniku moči při kašli, smíchu, zvedání břemen nebo fyzické námaze. Funkčnost svěračů nelze před operací přesně předpovědět.

Urgentní inkontinence

• Je způsobena zvýšenou dráždivostí nebo samovolnými stahy močového měchýře. Obvykle vzniká v důsledku podráždění močového měchýře a močové trubice během operace. Projevuje se náhlým, silným nutkáním na močení.

Smíšená inkontinence

• Kombinuje příznaky stresové i urgentní inkontinence.

Vyšetření inkontinence po operaci

Po operaci je vhodné vyčkat přibližně 6 měsíců, aby došlo k úplnému zhojení operované oblasti a stabilizaci stavu. Pokud potíže přetrvávají, je nutné absolvovat komplexní urologické vyšetření, které může zahrnovat:

• endoskopické vyšetření
• urodynamické vyšetření (funkční testy močového měchýře)

Možnosti léčby inkontinence

Léčba urgentní inkontinence

Cílem je snížit přecitlivělost močového měchýře a omezit jeho samovolné stahy. Nejčastěji se využívá:

• medikamentózní léčba (anticholinergika, β3-sympatomimetika)

Léčba stresové inkontinence

Zaměřuje se na podporu uzavírací funkce močové trubice:

• fyzioterapie a cvičení svalů pánevního dna
• elektrostimulace pánevního dna
• magnetoterapie

V případě přetrvávajících potíží může být indikováno operační řešení:

• aplikace výplňových injekcí do oblasti svěrače
• implantace podpůrné pásky pod močovou trubici
• implantace umělého svěrače močové trubice

Absorpční inkontinenční pomůcky

Nedílnou součástí péče jsou absorpční inkontinenční pomůcky, které pomáhají zvládnout období úniku moči hygienicky a diskrétně. Patří mezi ně:

• pánské inkontinenční vložky
• vložné pleny
• natahovací inkontinenční kalhotky
• zalepovací plenkové kalhotky
• savé podložky

Tyto pomůcky samotnou příčinu inkontinence neléčí, ale výrazně zvyšují komfort, sebejistotu a kvalitu života pacienta během rekonvalescence i při dlouhodobějších potížích.